11/10/2024
Kdo si nikdy nepřipadal ztracený, ať zvedne ruku.
Stalo se mi to. V únoru mi zemřel táta, nedokázala jsem to vstřebat. Jeho smrt byla dlouhá, bolestivá a naprosto mi roztrhlo srdce.....a já se ztratila. Nedokázala jsem se soustředit na kreativitu a jela jsem na své poslední zásoby.
Kamarádka Kateřina Svoboda mi nedávno řekla, že se ji přehodily všechny priority a já musím říct, že se mi stalo to samé.
Smrt je něco co potká každého z nás a nemá cenu si hrát na to, že se nás to netýká. Důležité je, ale to jak žijeme.
Některé věci mi začaly připadat malicherné, nepodstatné. Jako bych začala díky Bohu vidět to co jsem dříve neviděla.
Měsíce jsem nedokázala tvořit obsah na své sítě, neměla jsem co říct. Občas jsem vypustila nějaký "štěk", ale má inspirace a kreativita byla totálně včudu.
Snažila jsem se zpátky napasovat do té Petry, kterou jsem v únoru ztratila a vůbec mi to nešlo. Nešlo mi usmívat se na sítích, psát rady jak na obsah, jak na videa, jak na reelsy, jak na canvu, jak na copy...prostě to bylo pryč.
A tak jsem začala znovu (pokolikáte už), uspořádala jsem si hodnoty, priority, cíle (zjistila jsem, že nedokážu moc cíleně plánovat), vytyčila své hranice a nastartovala se.
Při této cestě jsem poznala více Kateřina Svoboda a zjistila jsem, že si máme co říct a že mi to ohromě pomáhá. Mluvit o něčem jiném než o marketingu. No a máme spolu podcast Za Horizonty (najdete na spotify).
Už vím, že cesta je vždy a i když nemůžete a nevidíte konec té cesty, tak důležité je dělat malé krůčky, jeden za druhým. Každý den.
Dělejte ty správné kroky.
PEACE ✌️
love
Petra
