13/08/2023
Ty příhody, co píše sám život, ne-li rovnou Vesmír, ty stojí opravdu za to. Aneb "Výlet, co stál za (skoro) všechny prachy."
V dobré náladě (a možná i víře) jsme si razili v pátek před půlnocí s Honzim domů z Olomouce, kde jsme se zastavili do nové čajovny na dýmku a čaj.
Vytáhla jsem na Honzu svou výbornou přesvědčovací schopnost
s myšlenkou, že bychom měli někde zastavit a krátce se pokochat
noční oblohou, protože je zrovna období padajících perseid (ještě toho určitě teď využijte, když jsou "v přesile") a je ideální příležitost nějakou tu padající hvězdu vidět.
Honza byl děěěěsně nadšený. Ale zastavil. Co by pro mě neudělal, že?
Vlastně se mu to nakonec i líbilo. 🤩
Zastavili jsme na kopci kousek od Přerova, kde nebyl žádný
světelný smog a viditelnost byla dech beroucí. Zkoušeli jsme zachytit aspoň na telefon tu dokonalost nekonečné jasné noční oblohy plné hvězd. To člověk musí zažít.
To žádná technologie, ani ta nejlepší, prostě nevystihne.
"Honzi, dívej, právě jedna proletěla!" výskla jsem na něj. Ale taky to,
asi za těch cca 30 minut, co jsme tam číhali, byla perseida jediná.
I když, později, proletěla ještě jedna. Růžová. Jenže jsme ji neměli
možnost spatřit. Přesto vím, na tisíc procent, že proletěla.
Po pár fotkách a mnoho úžasu jsme nasedli zpět do auta a vydali se střemhlav do Přerova, kde jsem tu noc spala u našich.
Ještě jsme si povídali o plánech na víkend a ani jsem nemrkla a byli jsme před domem.
Když jsem se "sbírala" a loučila, najednou ve mně doslova hrklo a
zakvičela jsem: "Honzi, tvl, kde mám peněženku?" 😱
A začala jsem hysterčit.
Honza zblednul a po chvíli přemýšlení povídá: "No, já asi vím, kde bude. Víš,... já, jak jsem fotil tu oblohu, tak jsem si chtěl mobil něčím podepřít a na sedadle ti ležela ta tvoje peněženka. Tak jsem vzal ji. A já jsem ji, blbec, asi zapomněl pak sundat z kapoty, když jsme z tama odjížděli."
Vyjmenovala jsem snad všechny sprostá slova, co existují a výlet číslo dva v rytmu "žhavé" páteční noci začal. Jeli jsme zpět a i když jsme se tam vrátili prakticky hned, tak byla má peněženka v rozfrcaná na cimpr campr a doklady i peníze se válely různě po celé cestě a v příkopu.
Ale... našla jsem všechny důležité doklady, takže mi spadl velký šutr
ze srdce a situace byla zachráněna. Až na "pohotovostní" léky, co
mívám pro sichr v peněžence. 🥲
Suma sumárum, nikdo z nás neutrpěl žádné zranění, když jsme sbírali "vnitřnosti" mé peněženky po neosvětlené silnici, takže konec dobrý, všechno dobré.
A co z toho vyplývá? Spěchej pomalu. Nebo tě to může něco stát
a nemusí jít "jen" o peníze... 👍
Hezký zbytek víkendu.
