Umíš typograficky?

Umíš typograficky? Dodržujete typografická pravidla při tvorbě a úpravě dokumentů? Co typografie vlastně je a proč ji nikdo nezná? Naučte se psát správně!

💁‍♂️ V předminulém příspěvku jsme se seznámili s pravidlem, které definuje vhodnou variantu velkých počátečních písmen p...
19/07/2021

💁‍♂️ V předminulém příspěvku jsme se seznámili s pravidlem, které definuje vhodnou variantu velkých počátečních písmen při odkazování se na konkrétní obrázky. V odborných textech obecně nalezneme mnoho dalších specifických záludností, které například při běžné sazbě tak často řešit nemusíme.

🧐 Dnes bych se chtěl zaměřit především na typografická pravidla týkající se samotného obsahu ilustrací. Možná si říkáte, že je to naprostý nesmysl, protože typografie řeší především práci s textem, ovšem nenechme se zmýlit.

📕 Právě v rámci odborných dokumentů se totiž často vyskytují takové obrázky, které samy o sobě obsahují velké množství textu. Jako příklad si uveďme fotografie z elektronového mikroskopu (obsahující měřítka), nejrůznější typy grafů, vývojových diagramů, vzorců či nákresů. A u nich bychom tato pravidla měli dodržovat také.

💁‍♂️ Poměrně často se setkávám s pracemi, které jsou jazykově i typograficky téměř bezchybné – právě s výjimkou textů konkrétních ilustrací. Mezi nejběžnější chyby bych zřejmě zařadil nejednotnost v počtu desetinných míst u hodnot jednotlivých grafů a tabulek, anglosaský formát desetinného oddělovače (např. kvůli exportu z cizojazyčných programů) či mezi sebou příliš rozdílné řezy a stupně jednotlivých popisků.

🤔 Jak tyto komplikované problémy řešit? Na to se detailněji zaměříme v některém z následujících příspěvků.

👉 Znáte nějaký další typografický nešvar, který často v odborných ilustracích vídáte? Dejte mi vědět do komentáře!

🤷‍♂️ Střední výška? O té jsme se již v několika příspěvcích bavili. Pojďme si dnes ovšem poukázat na jeden fakt, který n...
16/07/2021

🤷‍♂️ Střední výška? O té jsme se již v několika příspěvcích bavili. Pojďme si dnes ovšem poukázat na jeden fakt, který nemusí být na první pohled zcela patrný.

🧐 Může totiž nastat situace, kdy dvě odlišná písma stejného stupně (velikosti udávané nejčastěji v typografických bodech) budou mít značně odlišnou střední výšku. Jak je to možné? Pojďme si nejprve připomenout právě její definici!

✅ Střední výška je považována za nejobjektivnější parametr určující velikost/výraznost daného písma. Chápeme ji jako vertikální vzdálenost od účaří (základní dotažnice) ke střední dotažnici (horní pomyslné linii definující výšku minusek). Jestliže nebudeme brát v úvahu již několikrát zmiňované přetahy, určuje nám vlastně svislý rozměr bříšek, často i polohu příček nebo celkovou výšku některých malých písmen abecedy. Neříká nám ovšem nic o kresebné výraznosti tahů pod účařím, nad střední dotažnicí či velikosti verzálek, kapitálek, číslic atd.

🤔 Představme si nyní situaci, při níž použijeme dva konstrukčně zcela odlišné fonty o totožné bodové velikosti. Vzhledem k tomu, že jejich střední výška bude téměř s jistotou odlišná, bude taktéž rozdílná i jejich výsledná čitelnost a aplikovatelnost pro jednotlivé typy polygrafických výrobků. I z tohoto důvodu typografové písmo častěji definují právě střední výškou, která má v těchto ohledech mnohem objektivnější výpovědní hodnotu.

💁‍♂️A jak jste na tom vy? Také vám tento typografický popis velikosti konkrétní sady znaků připadá objektivnější? Dejte mi vědět do komentáře!

💁‍♂️ Píšete diplomovou práci? Nebo pouze čas od času upravujete nejrůznější referáty, vědecké, semestrální, případně prá...
13/07/2021

💁‍♂️ Píšete diplomovou práci? Nebo pouze čas od času upravujete nejrůznější referáty, vědecké, semestrální, případně právě ony zmiňované diplomové a bakalářské práce? Možná jste se také dostali před problém, který si představíme právě v dnešním příspěvku.

📕 Pokud je v rámci (nejčastěji odborného) dokumentu potřeba vytvořit popisek použité ilustrace, sázíme jej tak, že právě pojem „Obrázek“ obsahuje velké počáteční písmeno (verzálku). Je dobré také vědět, že pomocí něj popisujeme nejen fotografie, ale i nejrůznější nákresy, diagramy, grafy nebo ilustrace.

🧐 Nejběžnějším způsobem zápisu je tedy slovo „Obrázek“, za nímž následují v chronologickém pořadí konkrétní číslice. Od samotného názvu bývá tato dvojice pojmů oddělena půlčtverčíkovou pomlčkou (s okolními zúženými nezlomitelnými mezerami), případně je odlišena vyznačovacím řezem. Samotný popisek (začínající rovněž velkým písmenem) by pak dále již neměl obsahovat termíny typu „obrázek“, „ilustrace“, „graf“ či „přehled“, protože by se již jednalo o zbytečné zdvojení informace.

🤷‍♂️ Jaké počáteční písmeno však volit během odkazování na příslušnou ilustraci v rámci zbytku dokumentu? Každý z nich totiž musíme v textu minimálně jednou zmínit (odkázat na něj), bez toho není možné ilustraci do textu pouze „nahodile“ přiložit. Pojďme se na to podívat!

✅ I když během sazby konkrétního popisku volíme počáteční písmeno velké, v rámci odkazování na něj sázíme první z liter pomocí minusky (malého písmene). Nikoho snad pak nepřekvapí, že onen termín „obrázek“ je zde možné bez problémů skloňovat tak, aby se přirozeně začlenil do příslušné věty.

💁‍♂️ Je za popiskem nutné sázet tečku? A volíme při jeho zápisu odlišný stupeň použitého písma? O tom si povíme v některém z následujících článků.

👉 Jak jste na tom s odkazováním na ilustrace vy? Znali jste dnešní pravidlo? Dejte mi vědět do komentářů!

🤔 Věděli jste, že Comic Sans dnes všichni známe vlastně díky (?) pouhé náhodě? A jak souvisí s komiksovým psem Roverem? ...
09/07/2021

🤔 Věděli jste, že Comic Sans dnes všichni známe vlastně díky (?) pouhé náhodě? A jak souvisí s komiksovým psem Roverem? Pojďme si pro odlehčení představit i tuto zajímavou kapitolu týkající se okrajově i samotné typografie!

👉 Na přelomu let 1994 a 1995 navrhl americký typograf Vincent Connare font, který později vešel do dějin. Firma Microsoft totiž ve svých právě vydaných Windows 95 představila i program Microsoft Bob, který byl určen především pro mladé uživatele výpočetní techniky. Program sloužil jako jakási alternativa k ne příliš intuitivnímu Správci programů. Jeho grafické ztvárnění se podobalo domu s místnostmi, v rámci nichž mohli uživatelé volit jednotlivé programy na základě podobnosti s předměty běžné domácnosti. Poklepáním na pero a papír se tak kupříkladu otevřel textový editor, stlačení kurzoru na nástěnném kalendáři vyvolalo aplikaci kalendáře atd.

🐕 Celým programem vás pak provázel animovaný pes jménem Rover, v jehož komiksově zpracovaných bublinách byly texty sázeny písmem Times New Roman, které s celkovou vizualizací esteticky příliš nekorespondovalo. Z tohoto důvodu se Connare snažil vytvořit nedbale působící font, přičemž inspiraci hledal právě v oblasti komixů. Jednotlivé litery vytvořil pouze pomocí kurzoru myši, což každé z nich dodává tvarovou jedinečnost a dynamiku. Schválně si zkuste porovnat kresbu znaků „p“ a „q“.

💁‍♂️ Vytvářený font však nebyl připravený včas a do zmiňovaného programu byl zařazen až později. Naopak byl ale uveden, společně s dalšími čtyřmi systémovými písmy, do celého operačního systému Windows 95. Společnost mu dělaly dnes již legendární Times New Roman, Arial, Courier New a Wingdings (tvořené převážně grafickými ornamenty a znaky). Ručně zkonstruovaný font se od všech ostatních lišil natolik, že si jej běžní uživatelé doslova zamilovali. Velkou roli hrálo také to, že Comic Sans byl zvolen jako výchozí písmo v tehdy populární aplikaci Microsoft Publisher, v níž lze dodnes vytvářet nejrůznější propagační materiály (prezentace, webové stránky či viziky).

😬 Kvůli jeho přílišnému a často nevhodnému používání jej v současnosti grafici po celém světě považují za naprosto nepoužitelný. V souvislosti s ním pak vzniká celá řada vtipů, ironických aplikací, a i proto je Comic Sans dodnes považován za typografickou legendu.

🤷‍♂️ Věděli jste ovšem, že takovýto osud nemá pouze dnes představované písmo? Například velice uznávaná Helvetica se pomalu dostává do podobné pozice – právě kvůli jejímu nadužívání (především začínajícími grafiky). O tom si ale povíme opět v některém z následujících příspěvků.

👉 Ke kterému z obou táborů patříte vy? Máte Comic Sans rádi, nebo jej nekompromisně zavrhujete? Dejte mi vědět do komentáře!

👮‍♂️ Interpunkce jako ochrana před falšováním? Dnes už ne, ovšem dříve tomu tak opravdu bývalo. Pojďme se na to blíže po...
07/07/2021

👮‍♂️ Interpunkce jako ochrana před falšováním? Dnes už ne, ovšem dříve tomu tak opravdu bývalo. Pojďme se na to blíže podívat!

📕 Typograficky korektní zápis ceny bývá pro mnohé z nás poměrně problematickým tématem. Přispívá k tomu zřejmě fakt, že v průběhu let se doporučovaná podoba peněžních částek vyvíjela, a dokonce i dnes máme na výběr více správných možností.

🧐 Starší formát se vyznačoval přítomností značky měny (Kč) před samotnou číselnou hodnotou. Aby pak nebylo možné za poslední z číslic ručně dopisovat (nebo dotiskovat) další cifry, sázeli jsme právě z těchto důvodů za desetinnou čárku půlčtverčíkovou pomlčku, případně dva za sebou stojící spojovníky (např. „Kč 55,–“ nebo „Kč 55,--“).

✅ Aktuálnější interpretace pak zápis ceny upravuje a do jisté míry i zjednodušuje. Značku dnes zapisujeme až za číselnou hodnotu, od které ji oddělujeme nejlépe nezlomitelnou zúženou mezerou. Přebírá tím zároveň i zmíněnou ochrannou funkci původního interpunkčního znaménka, které zde již nemá žádný význam, a proto jej již za číslem nesázíme.

🤔 A jak je to s desetinným rozvojem samotné číselné hodnoty? V jakých případech je dobré ji zapisovat právě se dvěma nulami za desetinnou čárkou? Na to se podíváme opět v některém z následujících příspěvků.

🤷‍♂️ Dělá vám formát ceny problémy? Setkali jste se někdy s nějakou typograficky zajímavou variantou? Dejte mi vědět do komentáře!

🤔 Znáte stažené (kontrakční) zkratky? A jak s nimi pracovat z hlediska správné typografie? Pojďme se na to ve stručnosti...
05/07/2021

🤔 Znáte stažené (kontrakční) zkratky? A jak s nimi pracovat z hlediska správné typografie? Pojďme se na to ve stručnosti podívat!

👉 Kontrakční zkratky vytváříme tak, že některý frekventovaný pojem zapíšeme pouze pomocí první a poslední litery. Ve výjimečných případech bývá použita i celá poslední slabika. Mezi často používané příklady takto zkracovaných slov patří např. „pí“ = paní, „cca“ = cirka či „fce“ = funkce.

💁‍♂️ Z typografického hlediska je ovšem zajímavé, že za těmito výrazy nesázíme tečky. Jestliže se v rámci výroku nachází na zcela poslední pozici, následuje za nimi tedy pouze tečka ukončující příslušnou větu. Pozor si musíme dávat na jistou podobnost se zkratkami tvořenými vypouštěním samohlásek („mjr.“ = major, „rtg.“ = rentgen či „mld.“ = miliarda), případně na ty složené a sloučené („atp.“ = a tak podobně, „např.“ = například nebo „atd.“ = a tak dále). U nich je samozřejmě přítomnost tečky na místě.

🧐 Některé ze zkratek je dokonce možné zapisovat dvěma rozdílnými způsoby („t. č.“ i „tč.“ = toho času, „č.“ i „čís.“ = číslo atd.). To celou situaci poměrně komplikuje, o tomto problému si však detailněji povíme až v některém z následujících příspěvků.

🤷‍♂️ A jak jste na tom s kontrakčními zkratkami vy? Zapisujete je správně bez následujících teček? Dejte mi vědět do komentáře!

🙈 Také si pamatujete ten okamžik, když moderátor omylem vyhlásil nesprávnou vítězku soutěže Miss Universe? Další podobná...
30/06/2021

🙈 Také si pamatujete ten okamžik, když moderátor omylem vyhlásil nesprávnou vítězku soutěže Miss Universe? Další podobná záměna nastala i při předávání Oscarů, a kvůli nekvalitní typografii hlasovacích lístků se dokonce v USA musely opakovat volby!

💁‍♂️ Dnes se nebudeme bavit vyloženě o konkrétních typografických či pravopisných poučkách, ale připomeneme si, že i samotná textová hierarchie je pro jednoznačné pochopení textu klíčová.

✅ Citlivá kombinace písem s dostatečně odlišnou kresbou a pečlivě zvoleným rozdílem výšek je prvním aspektem pro kvalitní orientaci v dokumentu. Obecně funguje spojení antikvových fontů (obsahujících serify) s těmi groteskovými (bezserifovými), které jsou od sebe na první pohled okamžitě rozlišitelné.

🧐 Taktéž bývá dobré vyzkoušet co možná nejznatelnější kontrast mezi jednotlivými stupni (velikostmi) všech přítomných textových úrovní – často totiž býváme zbytečně „opatrní“ a bojíme se to s onou odlišností „přehnat“. Při tvorbě zcela nového dokumentu tedy osobně doporučuji do velké míry experimentovat – o krok zpět se lze vrátit (téměř) vždy.

👉 Celkovou čitelnost ovšem neovlivňuje pouze kombinace písem a jejich řezů. Grafik by měl dokument vytvářet i s ohledem na mnoho kompozičních pravidel a zásad, o kterých si ovšem povíme až v některých následujících příspěvcích.

🖨 A to jsme se prozatím ani nezmínili o technologickém pohledu na celou věc. Pod ní pak spadá např. samotná volba formátu a orientace tiskoviny, výběr potiskovaného materiálu (jeho plošné hmotnosti, opacity, struktury povrchu, barvy, ...) či rozvaha nad konkrétní tiskovou technologií. Právě s jejím výběrem totiž souvisí nejen obecná proveditelnost, ale kupříkladu také rozlišení tisku, tloušťka nanášené tiskové barvy, optická hustota této vrstvy, možnost potištění strukturovanějších materiálů atd. To je ovšem opět na delší povídání.

🤷‍♂️ Jak se vám zamlouvá takovýto koncept příspěvků, ve kterých postupně propojuji zdánlivě nesouvisející kategorie polygrafie? Pokud máte nějaký zajímavý tip či připomínku, dejte mi vědět do komentáře!

🤔 Také si všímáte toho, že pokud česká typografie povoluje nějaké to alternativní řešení (které bývá většinou méně vhodn...
28/06/2021

🤔 Také si všímáte toho, že pokud česká typografie povoluje nějaké to alternativní řešení (které bývá většinou méně vhodné), jedná se často o texty tzv. korespondenčního charakteru? Jak ale tento pojem chápat? Pojďme si jej blíže představit!

📕 Již první vydání typograficky zaměřené normy z roku 1949 s názvem „ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem“ bylo určeno právě pro úřední a obchodní korespondenci psanou na psacích strojích. Jako příklad další zrušené normy mohu uvést „ČSN 88 6101 Dopisní papíry pro obchodní a úřední korespondenci“, která tento pojem dokonce obsahovala již ve svém názvu.

👉 Dodnes se v rámci typografických pouček dočítáme, že právě v korespondenci (často pouze takto obecně) jsou některá pravidla benevolentnější, eventuálně zcela odlišná. Jako příklad si můžeme uvést práci se znaménkem minus – to totiž některé zdroje povolují reprezentovat v textech korespondenčního charakteru pomocí běžné pomlčky (případně symbolem hyphen-minus). Podobně je možné v takovýchto dokumentech užívat znaménka „x“ ve smyslu „krát“, případně je zde vyloženě vhodné přednostně volit některé konkrétní varianty zápisu – např. kalendářního data, času atd.

💁‍♂️ Co se ovšem pod tímto „tajemným“ pojmem ve skutečnosti ukrývá? V nejrůznějších slovnících bychom vyčetli, že tento termín označuje veškeré dokumenty související s písemným stykem. Nejčastěji se tedy jedná o osobní, úřední či blahopřejné dopisy, přičemž jejich forma může být tištěná nebo elektronická, popřípadě na ni lze nahlížet také jako na formální či neformální.

🧐 Z toho nám vyplývá, že na první pohled nemusí být zcela zřejmé, ve kterém dokumentu máme dodržovat ono konkrétní typografické pravidlo. Osobně na takovéto přípustné alternativy nahlížím co nejjednodušeji – s určitým ohledem na to, jak důležitý dokument právě tvořím a zároveň pro jakou cílovou skupinu je určen. Dobrým vodítkem pro odhadnutí povahy tvořeného textu může být v nejasných situacích porovnání s určitými extrémními případy – je možné vypozorovat podobnost s technickým manuálem, vědeckou semestrální prací, pracovním e-mailem, novinovým článkem, beletrií či kupříkladu poezií? Z toho plynoucí odhad pak bývá většinou správný.

🤷‍♂️ A jak jste na tom s používáním typografických pravidel v rámci odlišných kategorií dokumentů vy? Dejte mi vědět do komentáře!

🤔 Jak je to tedy správně? Bydlíme ve „2 + kk“, či „2+kk“? A jak by na tom byl název instantní kávy – měli bychom ji nazý...
24/06/2021

🤔 Jak je to tedy správně? Bydlíme ve „2 + kk“, či „2+kk“? A jak by na tom byl název instantní kávy – měli bychom ji nazývat „3 v 1“, nebo „3v1“? Pojďme se na to podívat!

💁‍♂️ Odpověď na tuto otázku není zcela jednoznačná. Ve zkratce existují dva protichůdné názory, přičemž každý z nich je svým způsobem opodstatnitelný.

✅ První pohled na tuto problematiku vychází ze samotné jazykové podstaty – takovéto výrazy totiž většinou považujeme za čistě matematické operace, v rámci nichž je na místě sázet v okolí znamének „plus“, „minus“ či „rovná se“ nezlomitelné zúžené mezery. Pravidla pravopisu ovšem ihned dodávají, že v rámci sazby jednoduchých inzerátů či reklam je možné mezery ze zápisu vynechat. Podobný názor má pak i často zmiňovaná nejnovější revize normy ČSN 01 6910 z roku 2014. Ta pak dokonce připouští užití pouze jedné nedělitelné mezery – konkrétně té umístěné vlevo od matematického operátoru. Osobně bych byl s touto interpretací opatrný, a jestliže se rozhodnete držet se této metody, rozhodně doporučuji tyto speciální mezery sázet z obou stran obdobných znamének.

❎ Existuje ovšem i odlišný názor na celý tento problém. Kupříkladu výše zmiňovaný zápis počtu místností může být považován za ustálenou grafickou značku, a celou ji tak lze vnímat jako jedno podstatné jméno. Toto vyznění pak připouští zápis pouze bez užití mezer (např. „2+kk“ či „3v1“). Tento přístup má ale i jednu praktickou výhodu – díky menšímu počtu znaků bývá cena takto vytvořeného inzerátu o něco málo nižší.

🤷‍♂️ Výběr té správné varianty tedy ponechám na vás. Sám používám první z obou přístupů, protože mi připadá analogický se sazbou čistě matematickou. To, dle mého názoru, opět přispívá k celkové jednotnosti formátování dokumentu. Dejte mi schválně vědět do komentářů, jak vnímáte dnešní téma vy!

🤔 Že lze pravý význam vyvodit z kontextu? Jistě, ale jedním ze základních úkolů typografie je právě ona na první pohled ...
21/06/2021

🤔 Že lze pravý význam vyvodit z kontextu? Jistě, ale jedním ze základních úkolů typografie je právě ona na první pohled zřejmá jednoznačnost – čtenář by totiž nikdy neměl přemýšlet nad samotným vyzněním sdělení. Pojďme se dnes zaměřit právě na toto téma!

💁‍♂️ Jestliže se nám tedy v těsné blízkosti objeví znaky s velice podobnou kresbou, může být obtížné je interpretovat správně. Nejběžnějšími z nich bývají právě dvojice liter l, I, 1, I či 0 a O. To by ovšem nebyla typografie, aby i takovýchto situacích neměla nějaké elegantní řešení.

✒ Jak jistě všichni tušíme, vizuálně blízká písmena lze v rámci hladké sazby odlišit mnoha způsoby. Jedním z nich je použití serifového fontu, kde náklon a kresba těchto koncových prvků bývají záměrně rozdílné. I z tohoto důvodu jsou tato písma využívána například v matematické, chemické či novinové sazbě.

🧐 Dalšími rozeznávacími znaky mohou být např. variabilní prostrkání jednotlivých dvojic symbolů (tzv. kerning), odlišnost jejich vlastních kontur, změna náklonu osy stínování nebo rozdílná výraznost koutů jednotlivých serifů.

👉 My se dnes ale zaměříme na ještě jedno poznávací znamení, kterým je diferencovatelnost výšky takto podobných písmen. Jedná se opět o velice drobný orientační bod, mající ovšem zřejmě největší efektivitu. Takový font tedy disponuje jak horní, tak i verzálkovou dotažnicí (nejsou již totožné). Společně s výše uvedenými obměnami pak i tato rozdílnost přispívá k jednoznačné identifikovatelnosti konkrétního znaku příslušné sady písma.

🤷‍♂️ A jak jste na tom vy? Měli jste někdy sami problém rozeznat některé podobné litery? Dejte mi vědět do komentáře!

🤷‍♂️ Často mluvíte spatra? Dnes si pro odlehčení připomeňme jednu spíše pravopisnou kuriozitu, s jejíž chybnou interpret...
16/06/2021

🤷‍♂️ Často mluvíte spatra? Dnes si pro odlehčení připomeňme jednu spíše pravopisnou kuriozitu, s jejíž chybnou interpretací se jistě setkal i každý typografický korektor. Jestliže totiž mluvíme zpaměti či improvizovaně – mluvíme skutečně „spatra“.

🧐 Pro pochopení pravopisné podoby tohoto příslovce je nutné vysvětlit si, co že ono „patro“ v této souvislosti vlastně vyjadřuje. Jak zřejmě tušíte, význam pochází ze skutečného patra, přičemž jeho nejfrekventovanějšími interpretacemi jsou podlaží a oblast spojující nosní a ústní dutinu. A mezi těmito dvěma případy existuje jistá sémantická provázanost.

✅ Řečník tedy opravdu může hovořit spatra, což souvisí právě s jeho výbornou připraveností. My již v tomto slově opět nacházíme paralelu se zmíněným patrem dutiny ústní. V češtině se ovšem tento termín používá i v jednom mnohem méně rozšířeném významu. Pokud totiž na někoho tzv. „pohlížíme spatra“, znamená to, že jej vnímáme povýšeně – a opět jsme přeneseně u patra/podlaží jako takového.

💁‍♂️ A proč tedy nepíšeme jednoduše „z patra“? Toto slovní spojení je možné používat taktéž, symbolizuje však něco zcela odlišného. Kombinací této předložky a podstatného jména totiž čtenáři naznačujeme, že se myšlenka sdělení týká opravdového fyzického poschodí (např. „sousedka z pátého patra“ či „přines mi to z posledního patra“).

🤔 Jistou analogii můžeme vysledovat i v souvislosti s dalšími podobnými pojmy, kterými jsou často neoblíbené příslovečné dvojice „svrchu/zvrchu“ a „shora/zhora“, v rámci nichž jsou samozřejmě korektní pouze varianty počínající literou „s“. Obdobná situace nastává i u slovesa „sklonit/zklonit, které opět souvisí s jakýmsi pohledem/pohybem shora směrem dolů.

📕 Pravopisně jsou tedy korektní oba popisované případy, každý z nich ovšem vyjadřuje něco trochu jiného. Pojmy „zpatra“ a „s patra“ pak logicky ani nemohou dávat žádný smysl – považujeme je tedy za chybné (bez ohledu na jejich zamýšlený význam).

👉 Znali jste tento lingvistický „oříšek“? A používáte tento pojem i ve spojení se zmiňovaným pohrdavým postojem? Dejte mi vědět do komentáře!

💁‍♂️ Pevná mezera – tu již známe. Co ovšem pevný spojovník? Pojďme si dnes tento typografický symbol přiblížit!🤔 Jak jis...
14/06/2021

💁‍♂️ Pevná mezera – tu již známe. Co ovšem pevný spojovník? Pojďme si dnes tento typografický symbol přiblížit!

🤔 Jak jistě všichni tušíme, pevný spojovník opravdu nalezne své využití všude tam, kde mimo jiné nesmí docházet ke zalomení řádku. Toto speciální interpunkční znaménko nám tedy pevně propojuje obě přítomná slova, a textové či sazební editory s nimi následně pracují jako s pojmem jediným.

❎ Klasický spojovník může plnit funkci rozdělovací, odtud pochází jeho druhé označení – rozdělovník. Můžeme se s ním tedy setkat u automatického dělení slov na koncích řádků. V téměř všech ostatních případech je ovšem vhodné sázet tento symbol právě ve své nezlomitelné/pevné podobě (např. Náchod-Babí, měl-li, česko-anglický či CD-ROM).

📕 Starší pravopisná (ale i ta typografická) pravidla doporučují sázet i v těchto situacích spojovník běžný – tedy zlomitelný. Jestliže by pak v této části spojení mělo dojít k zalomení, nařizují tento symbol zopakovat i na řádku následujícím. Technicky toho lze docílit například tak, že první z obou vizuálně identických znamének bude reprezentováno tzv. volitelným rozdělením, přičemž ten následující bude spojovníkem nezlomitelným. Toto řešení lze aplikovat např. v programu Microsoft Word.

💁‍♂️ Osobně mi však přijde elegantnější první z obou přístupů – tedy pouze prosté propojení výrazů pevným spojovníkem. Doporučoval bych jej přednostně sázet například v rámci složených příjmení, která bychom zalamovat opravdu neměli. Pro zachování určité jednotnosti v rámci formátování jej nakonec používám téměř ve všech případech (pokud je to technicky možné).

🧐 Zajímavé je také to, že kupříkladu zmiňovaný Word takovýto spojovník nepřesně nazývá „pevnou pomlčkou“, z čehož lze opět usuzovat, že většina běžné populace tyto dva znaky opravdu často zaměňuje. Vyvolat jej zde můžeme klávesovou zkratkou „Ctrl + Shift + _“, případně je možné ho vložit manuálně (skrze volbu „Symbol“).

👉 Používáte tento typografický symbol? Nebo spojovník při dělení slov opakujete na novém řádu? Dejte mi vědět do komentářů!

Adresa

Ostrovní 13
Prague
110 00

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Umíš typograficky? zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Sdílet

Kategorie