15/05/2026
Krizová komunikace Slavie – dobrá PR práce nebo kouřová clona, která se brzy rozplyne?
Je asi jen málo lidí, které minula víkendová bouře, která se odehrála nejprve na konci derby Sparta vs Slavia v pražském Edenu a následně v médiích i na sociálních sítích. Asi všichni jsme viděli, jak fanoušci Slavie vtrhli na hřiště, napadli některé hráče Sparty, zaútočili na sektor hostů a utkání bylo předčasně ukončeno.
O následném postupu Slavie se nyní mluví jako o učebnicovém příkladu krizové komunikace. Podle mě vzbuzuje i řadu otazníků...
Na první pohled se může zdát, že Slavia naplnila všechny poučky pro krizovou komunikaci:
👉Komunikace musí být rychlá a zklidňující
V krizové chvíli musí mít odvahu vystoupit člověk s autoritou. Nejen komentovat problém, ale zároveň přesvědčit veřejnost, že situaci chápe a chce ji řešit. A to se stalo. Šéf klubu Tvrdík vystoupil okamžitě po zápase a pak i opakovaně v dalších dnech – přiznal obří problém, omluvil se a slíbil řešení.
👉Komunikace musí být konkrétní a umět přiznat chybu
Krize se neuhraje frázemi. Jedno známé pravidlo říká: Když věta začíná „omlouváme se, ale…“, všechno před slovem „ale“ ztrácí hodnotu. Dobrá omluva je konkrétní, srozumitelná a nesnaží se hledat výmluvy nebo relativizaci. I to Slavia na první pohled zvládla velmi dobře.
👉Komunikace musí obsahovat konkrétní kroky k nápravě
Nestačí říct, že „situaci bereme vážně“. Veřejnost musí vidět, že přichází reálné důsledky - uzavření tribuny, zákazy vstupu nebo tvrdé postihy fotbalistů.
👉Náprava musí jít do hloubky a sankce musejí bolet
Funkční krizová komunikace není levná ani pohodlná. Pokud organizace není ochotna nést faktické náklady, veřejnost vycítí, že náprava není autentická. Nesmí jít jen o prázdná slova a symboly. Slavia si udělila tvrdý trest ve formě trvalého vyřazení dvou opor týmu. To určitě pomohlo k uklidnění situace. Zároveň je otázka, zda za oběť uklidnění davů a médií nepadli oba hráči exemplárně, aby zakryli skutečné viníky problému.
👉Komunikace musí mít tvář
Pokud se omlouvá přímo šéf, působí to úplně jinak než sterilní stanovisko podepsané „oddělením komunikace“. Ano, je to riskantní. Ale právě osobní převzetí odpovědnosti často rozhoduje o tom, zda veřejnost organizaci ještě uvěří.
Jenže je tu i druhý pohled, který ve mně vzbuzuje řadu otazníků.❓
Vedení klubu udělilo tvrdé tresty hráčům i fanouškům, na sebe ale zapomnělo. Situace vygradovala mimo jiné proto, že vedení Slavie dlouhodobě ignorovalo varovné signály. Hráči faulovali a chovali se nesportovně dlouhodobě, vedení je všemožně omlouvalo. Fanoušci na stadion stěhovali hromady zakázané pyrotechniky a nikdo nezasáhl. O tom, kdo to umožnil, zatím nepadlo ani slovo. Veškerá zodpovědnost byla svalena na fanoušky či hráče. Jenže po prvních hektických dnech se novináři i veřejnost začínají dotazovat tímto směrem. Uvidíme, jak vedení Slavie vysvětlí, kdo může za skutečné příčiny problému i jak je systémově napraví. A mě zajímá, jaké reputační dopady to bude mít s odstupem času na celý klub...
Autor: Vojta Jurásek, Account Director
